24. března 2021 jedna z našich spoluzakladatelek poslankyně Helena Langšádlová prosadila na Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny PČR usnesení o společném postupu vůči Ruské federaci v rámci Evropské unie. Odkaz zde.
362
Přátelé svobodného Ruska
Přátelé svobodného Ruska věří myšlence svobodného a demokratického Ruska a propojují české politiky a neziskový sektor, podporují občanskou společnost a chtějí udržovat kontakty s demokraticky a svobodně smýšlejícími Rusy.
Přímo strašné zprávy z Moskvy, kde režim diktátora Vladimira Putina pokračuje nejen v masakrování Ukrajinců, ale také vnitřních represích, které se v poslední době ještě znitenzivňují.![]()
![]()
Fyzicky i psychicky a morálně to dopadá na celý národ. ![]()
![]()
Velmi nás to mrzí :( ![]()
![]()
Via Gulag.czPředevčírem 13. května v Moskvě spáchala sebevraždu 80letá obhájkyně lidských práv Nina Litvinova ⚫️ Hlavním důvodem jejího rozhodnutí byl pocit zoufalství z války proti Ukrajině a represí uvnitř samotného Ruska.![]()
![]()
▪️ Nina Litvinova byla sestrou 85letého Pavla Litvinova, jediného dosud žijícího účastníka slavné demonstrace na Rudém náměstí z 25. srpna 1968 proti invazi do Československa.![]()
![]()
▪️ Příbuzní Niny Litvinovy dnes 15. května zveřejnili úryvek z jejího posledního dopisu ⤵️![]()
![]()
💬 „Mám vás všechny ráda a myslím na vás. Ale musím odejít, život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří tam trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a proti zabíjení. Nemohu jim nijak pomoci. Snažila jsem se, ale došly mi síly a ve dne v noci trpím svou bezmocí. Stydím se, ale vzdala jsem to. Prosím, odpusťte mi.“![]()
![]()
▪️ Nina Litvinova se po celý život angažovala v lidskoprávním hnutí a aktivně pomáhala jak sovětským disidentům, tak později i ruským politickým vězňům.![]()
![]()
▪️ Nikdy netoužila po slávě, téměř neposkytovala rozhovory médiím a vědomě zůstávala ve stínu svého bratra i dalších známých disidentů.![]()
![]()
▪️ Její strategií byla tichá, téměř „neviditelná“ každodenní podpora nespravedlivě pronásledovaných lidí. Těm pomáhala všemi dostupnými prostředky – navštěvovala soudní procesy, psala dopisy, nakupovala potraviny a dělala mnoho dalších věcí.![]()
![]()
🕊️ Nina Litvinova je další nevinnou obětí Putinova režimu. Její odkaz nesmí být zapomenut!![]()
![]()
📷 Nina Litvinova s plakátem „Ne válce s Ukrajinou“ v centru Moskvy. Zdroj: sociální sítě
S Přátelé svobodného Ruska rezolutně odsuzujeme kriminalizaci ruských nezávislých médií a jejích představitelů, včetně šéfredaktora Телеканал Дождь Tichona Dzjadka, který od ruského "soudu" dostal 8 let trestanecké kolonie za šíření "lživých informací" o ruské armádě a jejích zločinech na Ukrajině.![]()
![]()
Jsou to právě ruská média, která pomáhají tyto zločiny odhalovat a informovat o průběhu ruské agrese proti Ukrajině.![]()
![]()
Více informací v článku Seznam Zprávy níže: ![]()
![]()
www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-rusky-soud-vymeril-sefredaktorovi-stanice-dozd-osm-let-za-z...
A recent investigation by IStories/Meduza points to growing paranoia and tension inside the Kremlin itself.![]()
![]()
According to European intelligence sources cited in the report, Vladimir Putin increasingly fears not only external threats, but also the possibility of an assassination attempt or even a coup involving parts of the Russian elite. Security measures around the Russian leadership have reportedly been tightened significantly in recent months - including reinforced air defence around Moscow, expanded personal protection, stricter internal controls, and growing surveillance within the political and security apparatus itself.![]()
![]()
What is particularly striking is the direction of this growing fear. The regime’s attention appears to be shifting increasingly inward. The main source of anxiety no longer seems to be limited to NATO, Ukraine, or the “collective West”, but potentially Russia’s own elite circles, security structures, and political apparatus. The picture that emerges is one of growing mistrust, fragmentation, and latent fear at the very center of the system.![]()
![]()
This broader atmosphere may also help explain Russia’s recently announced “Victory Day ceasefire”. The proposal may reflect not only political messaging, but also concerns surrounding the security of the Victory Parade itself - one of the central symbolic events of the Russian political system. The very fact that such measures appear necessary could itself be interpreted as a sign of growing nervousness about the regime’s ability to fully guarantee security even in the Russian capital. In that sense, the ceasefire proposal may also be linked to a desire to avoid any public demonstration of vulnerability or weakness during one of the Kremlin’s most important political spectacles.![]()
![]()
Authoritarian systems often appear strongest externally precisely when internal confidence is already eroding. Expanding security measures, growing internal surveillance, and visible nervousness at the top are not necessarily signs of stability - they can also indicate a system becoming increasingly preoccupied with its own internal vulnerabilities.“
There is something symbolic in how rituals change under pressure.![]()
![]()
For decades, Russia’s May 9 Victory Day parade has been a performance of power - tanks on Red Square, a display of military strength. This year, that image is quietly shifting.![]()
![]()
The Kremlin says the scaled-down 2026 parade is due to Ukrainian attacks and the fact that the date is “not a jubilee.” But the explanation feels secondary. What matters is the change itself.![]()
![]()
For the first time since the full-scale invasion, the parade will reportedly proceed without military hardware.![]()
![]()
Officially, it’s about “operational conditions.” In reality, it points to something more: vulnerability.![]()
![]()
Victory Day has long linked past and present, reinforcing a narrative of strength. But when current events begin to reshape even this ritual, the message changes.![]()
![]()
The absence of equipment speaks louder than its presence.![]()
![]()
It suggests that the war is no longer distant enough to keep appearances intact - and that reality is beginning to break through even the most controlled symbols.![]()
![]()
A tale of “Good Tsars and Bad Boyars”![]()
![]()
Viktoriya Bonya, a Russian media personality living on the French Riviera, recently published a video addressing a range of issues in Russia - from ecological damage in the Black Sea to restrictions on internet access. Her appeal followed a familiar pattern: criticizing concrete problems while addressing Putin directly, separating from those responsible.![]()
![]()
What made this case different was not the content, but the scale. The video generated millions of reactions and expressions of support. It was not the platform that mattered - but the level of public resonance.![]()
![]()
The reaction from official channels was notable. Kremlin spokesperson Dmitry Peskov responded in a polite and measured tone - if ultimately non-committal. Similar concerns raised by affected groups within Russia often receive no response at all.![]()
![]()
A very different reaction came from the propagandist Vladimir Solovyov. One of the regime’s most prominent media figures, he responded in his characteristic style: vulgar, openly misogynistic, and personally degrading. The rhetoric itself was not new - but the reaction to it was. The language went beyond ordinary political polemics, explicitly targeting Bonya as a woman and her personal dignity.![]()
![]()
Faced with massive backlash - and Bonya’s call for a collective legal complaint - Solovyov retreated, offering a pseudo-apology and attempting to reframe the episode as a matter of semantics.![]()
![]()
The issues Bonya raised are neither new nor exceptional. Yet her intervention triggered responses from both official and unofficial actors. Responsiveness, in this case, appears less tied to the substance of criticism than to visibility and public resonance.![]()
![]()
The episode highlights a broader pattern: political communication increasingly operates through personalities and ad hoc reactions rather than institutional channels. In that sense, the case reveals a system in which criticism is not consistently suppressed - but selectively processed.![]()
![]()
www.dw.com/ru/obrasenie-viktorii-boni-k-putinu-kommenty-daze-vaznee-posta/a-76878304![]()
![]()
www.svoboda.org/a/solovjyov-pozorit-prezidenta/33736178.html![]()
![]()
www.youtube.com/watch?v=cAm5xv_4rTw![]()
![]()
meduza.io/feature/2026/04/21/vse-chego-vy-dobietes-eto-nastoyaschiy-zhenskiy-bunt